Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání

Profil předpisu

Titul předpisu: Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání

Citace: 10/2005 Sb.

Částka: 3/2005 Sb.

Na straně (od-do): 38-43

Rozeslána dne: 10. ledna 2005

Druh předpisu: Vyhláška

Autoři předpisu: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

Datum přijetí: 27. prosince 2004

Datum účinnosti od: 10. ledna 2005

Platnost předpisu: ANO

Pozn. k úč.:

Hesla rejstříku:

Vydáno na základě: 561/2004 Sb.

Předpis mění:

Předpis ruší: 265/1996 Sb.

________________________________________________________

Text předpisu

10

VYHLÁŠKA

ze dne 27. prosince 2004 o vyšším odborném vzdělávání.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 103, § 105 odst. 5 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):

ČÁST PRVNÍ – VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

§ 1 – Typy vyšších odborných škol

Jednotlivé typy vyšších odborných škol pro účely jejich označování vyplývají z jejich oborového, případně mezioborového zaměření.

§2 – Přijímání do prvního ročníku vzdělávání

• Pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání.
• Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 1. června.
• Poslední kolo přijímacího řízení se uskuteční nejpozději do 30. září.
• Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.
• Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast řádně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky se musí konat nejpozději do 30. září.
• Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů.
• V souladu s právními předpisy týkajícími se ochrany osobních údajů ředitel školy do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní:
  • kritéria přijímacího řízení,
  • pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení,
  • přehled přijatých a nepřijatých uchazečů.
  • Počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení ve školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí určí ředitel školy.
  • Ředitel školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí postoupí krajskému úřadu spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval při přijímacím řízení.

Organizace vzdělávání

§3 – Organizace vyučování

• Školní vyučování ve školním roce1) trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 14 týdnů.
• Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy.
• Po dobu školních prázdnin lze konat zejména povinné kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky. Volný čas studentů v době školních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než 4 týdny.
• Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem.
• Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut.
• Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na přístupném místě ve škole.

§4 – Nejnižší a nejvyšší počet studentů ve studijní skupině a dělení a spojování studijních skupin

• Nejnižší počet studentů ve studijní skupině při zahájení studia v prvním ročníku je 10, nejvyšší počet studentů ve studijní skupině je 40. Studijní skupiny v případech oborů vzdělání 82 – Umění a užité umění mohou mít nejnižší počet studentů ve studijní skupině 6.
• V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů nebo v jiných odůvodněných případech dělit studijní skupiny na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny.
• Při dělení studijních skupin a spojování studijních skupin a podskupin je ředitel školy povinen zohlednit:
  • požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví studentů,
  • didaktickou a metodickou náročnost předmětu,
  • specifika studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných studentů,
  • charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,
  • požadavky na prostorové zabezpečení výuky2),
  • požadavky na materiální zabezpečení výuky,
  • efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.

Hodnocení výsledků vzdělávání studentů

§5 – Formy hodnocení

• Každý vyučující předmětu je povinen zveřejnit před zahájením výuky program vyučovaného předmětu, který obsahuje zejména:
  • anotaci vyučovaného předmětu,
  • požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu,
  • seznam literatury ke studiu.
• Hodnocení se provádí formou
  • průběžného hodnocení,
  • zápočtu,
  • klasifikovaného zápočtu,
  • zkoušky.
• Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v seminářích, ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích. Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, klasifikovaném zápočtu a zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje.
• Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu. Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který se zápočet uděluje. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem „započteno“, k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.
• Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.
• Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem.
• Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou.
• Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny známkami:
  • 1 – výborně,
  • 2 – velmi dobře,
  • 3 – dobře,
  • 4 – nevyhověl/a.
• V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů.
• Výsledek klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.
• Zkoušející určí termíny pro konání klasifikovaných zápočtů a zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu.
• Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím kreditů.

§6 – Komisionální přezkoušení

• Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné zkoušky a dále v případech, kdy student požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svého vzdělávání. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací program.
• Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dní před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné.
• Komisi jmenuje ředitel školy.
• Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující studenta danému předmětu, a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu.
• Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta.
• Student může v jednom dni skládat pouze jednu komisionální zkoušku. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program.
• Student se může ze závažných důvodů od komisionální zkoušky omluvit, avšak nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě ředitel školy stanoví, případně se studentem dohodne náhradní termín zkoušky. Od náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou.
• Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy, jeho omluva nebyla uznána, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti důvodů rozhoduje ředitel školy.
• Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být ústní, písemná nebo praktická podle charakteru vyučovaného předmětu; formy zkoušky se mohou kombinovat.
• Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.

Absolutorium

§7 – Termíny konání absolutoria

• Termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období:
  • řádný termín v případě vzdělávacího programu v délce studia 3 nebo 4 roky od 1. do 30. června, opravné a náhradní termíny od 1. do 30. září a od 2. do 31. ledna,
  • řádný termín v případě vzdělávacího programu v délce studia 3,5 nebo 4,5 let od 2. do 31. ledna, opravné a náhradní termíny od 1. do 30. června a od 1. do 30. září.
• Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí být zveřejněny nejméně 1 měsíc předem na viditelném a přístupném místě ve škole.

§8 – Organizace absolutoria

• Před zahájením konání absolutoria neprobíhá výuka studentů posledního ročníku v rozsahu nejméně 5 po sobě následujících pracovních dnů.
• Příprava na zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z cizího jazyka a na obhajobu absolventské práce trvá 20 minut.
• Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její součástí virtuální či jiná prezentace, trvá nejvýše 40 minut.
• Zkouška z odborných předmětů trvá nejvýše 20 minut a zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 20 minut.
• Zkouška z odborných předmětů se může skládat nejvýše ze 3 odborných předmětů.

§9 – Hodnocení absolutoria

• Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny známkami:
  • 1 – výborně,
  • 2 – velmi dobře,
  • 3 – dobře,
  • 4 – nevyhověl/a.
• Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce.
• Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni:
  • prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 2 – velmi dobře a průměrný prospěch studenta při absolutoriu není horší než 1,50,
  • prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 3 – dobře,
  • neprospěl, jestliže student má v hodnocení z některé zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známku prospěchu 4 – nevyhověl.
• Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v den, ve kterém konal student absolutorium.

ČÁST DRUHÁ – ŽÁDOST O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

§10 – Obsah písemné žádosti o akreditaci vzdělávacího programu

• Žádost o akreditaci vzdělávacího programu předkládá žadatel Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve trojím písemném vyhotovení a v elektronické podobě.
• Žádost o akreditaci vzdělávacího programu obsahuje:
  • identifikační údaje,
  • návrh vzdělávacího programu,
  • doklady o materiálním, personálním a organizačním zabezpečení výuky vzdělávacího programu

§11 – Identifikační údaje

Identifikačními údaji podle § 10 odst. 2 písm. a) jsou:

• název, sídlo a právní forma právnické osoby, která vykonává, nebo bude vykonávat činnost vyšší odborné školy,
• zřizovatel školy v případě školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace,
• kód a název oboru vzdělání,
• název vzdělávacího programu,
• zaměření vzdělávacího programu, pokud se na zaměření dělí,
• podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání,
• délka vzdělávacího programu (počet ročníků a období),
• formy vzdělávání,
• vyučovací jazyk.

§12 – Návrh vzdělávacího programu

Návrh vzdělávacího programu obsahuje:

• profil absolventa, který vymezuje výstupní znalosti, schopnosti a dovednosti absolventa,
• možnosti uplatnění absolventa, které obsahují výčet profesních činností, případně profesí, pro jejichž výkon je absolvent připravován,
• charakteristiku vzdělávacího programu, která se skládá z:
  • pojetí a cílů vzdělávacího programu,
  • charakteristiky vzdělávacího programu včetně podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví,
  • organizace výuky,
  • případných dalších podmínek pro přijímání studentů, např. podmínek pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, konání talentových zkoušek apod.,
• u každé formy vzdělávání přesné vymezení rozsahu a formy teoretické přípravy, konzultačních hodin, samostudia, případně dalších způsobů práce se studenty,
• obsah vzdělávání ve vzdělávacím programu uspořádaný do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva, například modulů (dále jen „předmět“) a jejich rozdělení na povinné, povinně volitelné a volitelné,
• učební plán s časovými dotacemi předmětů pro každou z uvedených forem vzdělávání, součástí učebního plánu jsou i poznámky k učebnímu plánu a přehled využití týdnů v jednotlivých obdobích s vyznačením činností podle § 3 odst. 1,
• obsah předmětů včetně odborné praxe, návrh fyzických nebo právnických osob, na jejichž pracovištích se odborná praxe bude konat,
• formy hodnocení předmětů v jednotlivých obdobích, označení předmětů, které budou součástí absolutoria.

§13 – Doklady o zabezpečení vzdělávacího programu

• Doklady o personálním zabezpečení vzdělávacího programu obsahují u vyučujících podílejících se na zabezpečení přednášek, seminářů, cvičení a konzultací povinného a povinně volitelného předmětu jméno, popř. jména, příjmení, tituly, rok narození, přehled předmětů, na jejichž zabezpečení se podílí, údaje o dosavadním studiu, formu a rozsah pracovněprávního vztahu k žadateli, údaje o dosavadní praxi a u vyučujících, kteří nejsou v hlavním pracovním poměru k žadateli, dále název, sídlo a právní formu zaměstnavatele, se kterým mají sjednán hlavní pracovní poměr.
• Doklady o materiálním a organizačním zabezpečení vzdělávacího programu obsahují:
  • údaje o budově nebo budovách pro uskutečňování vzdělávacího programu a jejich umístění včetně údajů o počtu a kapacitě poslucháren, laboratoří, ateliérů a dalších výukových prostor a údaje o zajištění bezbariérového přístupu,
  • soupis specializovaných laboratoří pro výuku a popis jejich technické úrovně,
  • souhlas příslušného stavebního úřadu se změnou využití, včetně stanoviska příslušného orgánu veřejného zdraví o vhodnosti prostor, kde dosud žádná výuka neprobíhala3),
  • ověřené kopie dokladů o vlastnictví nebo ověřené kopie nájemních smluv nebo výpůjčních smluv nebo jiných dokladů osvědčujících užívací právo žadatele k budovám nebo prostorám, v nichž bude probíhat výuka, nejméně na standardní dobu studia,
  • údaje o knihovně, její dostupnosti, technické vybavenosti a kapacitě, o stávajícím vybavení a doplňování studijní literatury pro uskutečňování vzdělávacího programu, přehled o stávajícím vybavení výpočetní technikou a o možnostech jejího využití k uskutečňování vzdělávacího programu, údaje o možnostech využívání lokální počítačové sítě,
  • záměr rozvoje a odůvodnění vzdělávacího programu, podmínky pro hodnocení a zabezpečení kvality vzdělávacího programu,
  • údaje o rozvoji spolupráce s odbornou praxí, vyššími a vysokými školami a dalšími právnickými osobami včetně zahraničních, charakteristiku této spolupráce a její rozsah,
  • zdůvodnění společenské potřeby vzdělávacího programu včetně případného vyjádření profesních sdružení a právnických osob,
  • předpokládaný počet přijímaných uchazečů se uvádí v jednotlivých letech standardní doby studia.

ČÁST TŘETÍ – ÚPLATA ZA VZDĚLÁVÁNÍ

§14 -Výše úplaty

• Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) v jednotlivých oborech vzdělání vyšších odborných škol zřizovaných státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí se za školní rok stanovuje takto:

• Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1.

§15 – Splatnost školného

• Student uhradí školné ve dvou splátkách:
  • nejpozději do 15. října za zimní období a nejpozději do 15. února za letní období příslušného školního roku,
  • přijatý uchazeč o studium musí uhradit první splátku nejpozději do 15 dnů po obdržení rozhodnutí o přijetí.
• Při přijetí ke vzdělávání v průběhu školního roku uhradí student poměrnou částku za příslušné období nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přijetí nabylo právní moci.
• Při přerušení studia nebo ukončení vzdělávání v průběhu zimního nebo letního období se školné nevrací.

ČÁST ČTVRTÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§16 – Přechodné ustanovení

• Ve školním roce 2004/2005 se školné stanoví podle dosavadních právních předpisů.
• Podle ustanovení § 3 odst. 5 se postupuje od školního roku 2005/2006. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
• Podle ustanovení § 4 odst. 1 se postupuje od školního roku 2005/2006 počínaje prvním ročníkem.
• Ustanovení § 8 odst. 4 a § 8 odst. 5 se nepoužije, pokud učební dokumenty vydané podle dosavadních právních předpisů, které se podle § 185 odst. 2 zákona považují za akreditované vzdělávací programy, stanovují podmínky zkoušky z odborných předmětů odlišně.

§17 – Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 265/1996 Sb., kterou se stanovují podrobnosti o organizaci studia a jeho ukončování ve vyšších odborných školách, se zrušuje. § 18 – Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně:JUDr. Buzková v. r. 1) § 96 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 2) Vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení. 3) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.